Zatímco prohibice se snaží užívání drog vymýtit represivními opatřeními, harm reduction (snižování škod) klade důraz na minimalizaci rizik a podporu zdraví i bezpečí uživatelů. Jak ale ukazují data, harm reduction není jen humánnější, ale i efektivnější strategií.
Podle zprávy Global Commission on Drug Policy (2019) vedla celosvětová prohibice spíše k marginalizaci uživatelů než k redukci užívání samotného. Zákazy totiž nevytvářejí „bezdrogovou“ společnost, ale pouze přesouvají užívání do nelegálních struktur, kde:
Například studie z USA (Degenhardt et al., 2010) ukazuje, že ani po dekádách tvrdé prohibice nedošlo k významnému poklesu v užívání drog. Naopak, došlo k růstu počtu úmrtí z předávkování – často právě kvůli nečistým nebo příliš silným látkám.
Harm reduction je přístup, který uznává, že užívání návykových látek je realitou, a proto se zaměřuje na minimalizaci negativních dopadů na jednotlivce i společnost. Mezi typická opatření patří:
Podle EMCDDA (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) přinášejí harm reduction programy prokazatelné výsledky: snižují šíření HIV a hepatitidy C, počet předávkování i finanční náklady na zdravotní systém.
Například ve Švýcarsku, kde byly v 90. letech zavedeny programy harm reduction pro uživatele heroinu, došlo podle studie Uchtenhagena (2008) k:
Dále kanadská studie (Marshall et al., 2011) sledovala dopad otevření první bezpečné injekční místnosti ve Vancouveru – výsledkem byl pokles úmrtí z předávkování o 35 % v dané oblasti.
Zkušenosti z celého světa ukazují, že přístup založený na harm reduction není jen ideologický výstřelek, ale racionální reakce na selhání prohibičních strategií. Místo trestání potřebujeme systém postavený na vědě, prevenci a respektu k lidským právům.
Rozhovor o novele psychomodulačních látek. Tohle je jen začátek.