Často se zaměňuje s pojmy jako tolerance, fyzická závislost nebo běžné návyky. Je proto důležité porozumět tomu, co závislost skutečně znamená – a jaké jsou její projevy a rizika ve vztahu k psychomodulačním látkám.
‍
‍Co je a co není závislost?

Závislost je definována jako chronické recidivující onemocnění mozku, charakterizované kompulzivním vyhledáváním a užíváním látky (nebo vykonáváním činnosti), a to i přes škodlivé důsledky. Nejde pouze o fyzickou závislost – tedy tělesné příznaky při vysazení – ale také o silné psychické puzení k dalšímu užívání a ztrátu kontroly nad tímto chováním.

Naopak samotné užívání látky, která působí na psychiku, neznamená, že je člověk závislý. Příležitostné použití látky jako součást zvládání bolesti nebo stresu (např. kratom, CBD) ještě nenaplňuje kritéria závislosti, pokud nejsou přítomny projevy narušené sebekontroly, tolerance a pokračování v užívání navzdory škodám.

Na čem všem může být člověk závislý?

Kromě klasických psychoaktivních látek (alkohol, nikotin, opiáty, stimulanty) může závislost vzniknout i na:

• psychomodulačních látkách jako je kratom, HHC, kanna;
• lécích (benzodiazepiny, léky proti bolesti);
• činnostech (hazardní hry, internet, práce, hry);
• sociálních interakcích a emocích spojených s odměnou (tzv. behaviorální závislosti).

Z pohledu neurověd není zásadní rozdíl mezi závislostí na látce a závislostí na chování – obě využívají stejné dopaminergní dráhy odměny v mozku.

Jak poznat, že je člověk závislý?

Podle DSM-5 (Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch) se závislost (substance use disorder) diagnostikuje, pokud člověk splňuje alespoň dvě z následujících kritérií během 12 měsíců:

• užívá více, než plánoval,
• opakované neúspěšné pokusy přestat,
• tráví hodně času získáváním/užíváním/léčením se z účinků,
• silná chuť (craving),
• selhání v práci, škole nebo doma,
• pokračování v užívání i přes problémy ve vztazích,
• vzdání se důležitých aktivit,
• užívání i v nebezpečných situacích,
• tolerance,
• abstinenční příznaky.

Čím více kritérií člověk naplňuje, tím závažnější je stupeň poruchy – od lehké po těžkou.

Rizika závislosti

Hlavní rizika závislosti zahrnují:

• zhoršení fyzického i duševního zdraví,
• narušení sociálních vztahů a pracovního života,
• právní důsledky,
• rozvoj tolerance a potřeba vyšších dávek,
• zvýšené riziko předávkování u látek s respiračním útlumem (např. opiáty),
• vyšší zranitelnost vůči duševním poruchám.

Některé látky (např. 7-hydroxymitragynin – aktivní metabolit mitragyninu v kratomu) vykazují vyšší potenciál závislosti než jiné a vyžadují zvýšenou pozornost zejména při izolovaném nebo koncentrovaném užívání.

Jak se závislosti vyhnout?

Prevence závislosti je mnohovrstevnatý proces zahrnující:

• informované rozhodování o užívání látek,
• pochopení účinků a rizik (např. rozdíl mezi přírodním a syntetickým původem),
• zajištění kvalitního spánku, stravy a psychické rovnováhy,
• vyhledání pomoci při přetížení stresem, bolestí nebo traumatem,
• budování zdravých sociálních vazeb a životní náplně,
• v případě užívání látek dodržování zásad bezpečnosti, dávkování a čistoty (např. vyhýbání se produktům s vysokým obsahem 7-OH nebo jiných nelegálních příměsí).

U psychomodulačních látek, jako je kratom, je klíčové správné informování spotřebitelů a zavedení kvalitních standardů – právě v tom je obrovský přínos současného návrhu regulace v ČR prostřednictvím nového rámce pro psychomodulační látky.

Zdroje:

• Henningfield JE, et al. 8-Factor Analysis of Kratom.
• Hemby SE et al. (2018). Abuse liability of mitragynine and 7-HMG. Addiction Biology
• NIDA: What is Kratom? (2018)
• Zákon č. 321/2024 Sb., o psychomodulačních látkách
• WHO Expert Committee on Drug Dependence (ECDD), 2021

‍